brnkls

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈbr̩ŋ.kl̩s]

dělení

• brn-kls

varianty

• brnknuls, (v obecném jazyce) brnks

sloveso

• dokonavé
• ambitranzitivní

význam

1. druhá osoba jednotného čísla oznamovacího způsobu minulého času mužského rodu slovesa brnknout
   • Abych nezapomněla, brnkls už mámě, že se ta sobotní slezina ruší?
   • Náhodou, brnkls na mou strunu. Zato Falloutův mrazík mě rozdrnkal celýho.
   • Brnkls na špatnou strunu. Až někdy brnknu já, budu rád, když mě na to taky upozorníš.

synonyma

1. zabrnkals, drnkls; zatelefonovals, zavolals

související

• brnkl
• nebrnkls
• brnkals
• brnklos, brnklas