brykule

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [brɪkʊlɛ]

dělení[editovat]

  • bry-ku-le

etymologie[editovat]

Z francouzského bricole, doslova "uskočení, vzpínání se (koně)". Srovnej francouzské bricoleur, bricolagekutil(ství).

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ brykule
genitiv brykulí
dativ brykulím
akuzativ brykule
vokativ brykule
lokál brykulích
instrumentál brykulemi

význam[editovat]

  1. (v obecném jazyce, expresivně) cavyky
  2. (lidově, zastarale) vrtochy
    • On že se mne ale dlouho tázat nebude, a mně vyžene mé panské brykule z hlavy.[1]

poznámky[editovat]

  1. Karolina Světlá: Za májového večera