brykule
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [brɪkʊlɛ]
dělení
[editovat]- bry-ku-le
etymologie
[editovat]Z francouzského bricole, doslova "uskočení, vzpínání se (koně)". Srovnej francouzské bricoleur, bricolage — kutil(ství).
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | — | brykule |
| genitiv | — | brykulí |
| dativ | — | brykulím |
| akuzativ | — | brykule |
| vokativ | — | brykule |
| lokál | — | brykulích |
| instrumentál | — | brykulemi |
význam
[editovat]- (v obecném jazyce, expresivně) cavyky
- (lidově, zastarale) vrtochy
- On že se mne ale dlouho tázat nebude, a mně vyžene mé panské brykule z hlavy.[1]
poznámky
[editovat]- ↑ Karolina Světlá: Za májového večera