cavyky

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈt͡savɪkɪ]

dělení

• ca-vy-ky

etymologie

V původním významu existovalo i v singuláru (cavyk) a znamenalo hádka, hašteření, hluk, povyk, vzniklo zřejmě kontaminací z cáry (ve starším významu hluk, okolky) + povyk.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný
• pomnožné

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	—	cavyky
genitiv	—	cavyků
dativ	—	cavykům
akuzativ	—	cavyky
vokativ	—	cavyky
lokál	—	cavykách, cavycích
instrumentál	—	cavyky

význam

1. (hovorově, expresivně) úmyslné zdržování, vytváření komplikací nebo jiné bránění nějaké aktivitě
   • Takový starý, osvědčený zločinec, to je docela jiná práce; předně hnedle víme, že to udělal, protože to je jeho obor; za druhé víme, kde ho najít, a za třetí nám nedělá žádné cavyky a nezapírá, protože už ví, že mu to není nic platno. Páni, s takovým zkušeným člověkem pracovat je jedna radost.
   • A taky − je to JENOM anketa, tak proč ty cavyky?
   • „Milí žáci, vyhlašuji den velkého učení!“ prohlásil a bez velkých cavyků pokračoval dál […]
   • S cizím majetkem nikdy nedělal velké cavyky a choval se k němu tak, jako by patřil jemu.

synonyma

1. okolky, ciráty, drahoty, průtahy, fóry; zagorka

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo cavyky.