cejcha

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡sɛjxa]

dělení

• cej-cha

etymologie

Do češtiny se dostalo z německého Zieche, kam se dostalo z latinského theca. Do latiny se dostalo z řeckého θήκη.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	cejcha	cejchy
genitiv	cejchy	cejch
dativ	cejše	cejchám
akuzativ	cejchu	cejchy
vokativ	cejcho	cejchy
lokál	cejše	cejchách
instrumentál	cejchou	cejchami

význam

1. (hovorově) povlečení peřiny nebo deky
   • Na voze černal se již kufr, na němž ležel uzel peřin ve strakatě pruhovaných cejchách.
   • Ale načastovala se mne, na cejchy pěknýho kanafasu dali a půl tuctu ručníků a co všeho ...
2. (hanlivě) velké břicho
   • Hulákat a zpívat se tu nikdo neostejchá, hostinský to nevadí, že narůstá nám cejcha, žádná jiná ženská nás už dávno nezajímá, co se týče cejchy Róza taky pěknou ji má.

synonyma

1. cícha, povlečení
2. břich, panděro, teřich, bachor, pupek, nácek, milan

slovní spojení

• pivní cejcha