chtějíc

čeština

výslovnost

• IPA: [xcɛjiːt͡s]

dělení

• chtě-jíc

sloveso

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa chtít
   • Trávník ale a sedmikrásku odhodili [hoši] do prachu na silnici, nemyslíce nikterak na ni [sedmikrásku], která přece nejvěčší soustrasť nad jeho osudem jevila, chtějíc ho tak ráda potěšiti.

synonyma

1. chtíc

související

• chtěje
• chtějíce