chvějíce se

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈxvjɛjiːt͡sɛ‿sɛ]

dělení[editovat]

  • chvě-jí-ce se

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. přechodník přítomný množného čísla slovesa chvět se
    • Otec a továrník nevědouce co se děje, vyběhli z besídky; i spatřili Karolinku bez sebe na zemi ležeti. Celí se strachy chvějíce, jali se jí křísiti. Když ji konečně zase k sobě přivedli, přiznala se Karolinka, že cítí veliké bolesti v uchu a v hlavě[1]
    • Bez meškání ve měkkou tu hmotu šavlicí. Rázem ale sevřely se misky a zbraň zůstala vězeti mezi jejími okraji. Marně namáhal se John šavli vytáhnouti. Posléze rozvíraly se misky opět, křečovitě se chvějíce; zdálo se, že zéva dokonává. Levá ruka Johnova ponořila se do masa, aby vytrhla odtud zbraň, jež pevně vězela mezi svaly.[2]
    • Ale Mozart, slyšev jej zpívati pouze jedenkráte, sedl ku klavíru a celý jej zahrál, tak že s úžasem trnuli všichni chvějíce se, zdali je to možno a přirozeno, aby se podobné divy děly?[3]
    • Jen se nebojte a nemluvte hlasitě. Modlete se, aby naši vojáci vyhráli. (V tom slyšeti silnější střelbu, břinkot šavlí; Karlík a Božena pokleknou, tulí se k sobě a chvějíce se, sepnou ruce a modlí se potichu. Prokop vystrčiv hlavu polohlasitě k dětem.[4]

synonyma[editovat]

  1. třesouce se

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Stanislav Řehák: Zvědavá Karolinka, Náchod 1880
  2. Alfons Bohumil Šťastný: Na skalisku v moři/Johnova ruka v nebezpečí, Praha 1891
  3. Josef Flekáček: Drobné povídky dějepisné/O Mozartovi
  4. Jan Karel Hraše: Na bojišti, Pardubice 1884