co

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Možná hledáte CO nebo Co.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

zájmeno (1)[editovat]

  • tázací

skloňování[editovat]

pád tvar
nominativ co
genitiv čeho
dativ čemu
akuzativ co /
vokativ
lokál čem
instrumentál čím

význam[editovat]

  1. zájmeno v otázkách týkajících se věcí a zvířat
    • Co je to?
  2. v otázkách týkajících se osob zjišťující jaké má povolání, jaký je apod.
    • Co je zač?

překlady[editovat]

v otázkách

zájmeno (2)[editovat]

  • vztažné

skloňování[editovat]

pád tvar
nominativ co
genitiv čeho
dativ čemu
akuzativ co
vokativ
lokál čem
instrumentál čím

význam[editovat]

  1. ve vztažných větách, vztahuje se zpravidla k zájmenu středního rodu ve větě řídící[1]
    • Dozvěděla se vše, co potřebovala vědět.
    • Já ledačím už byl v tom božím světě, a čím jsem byl, tím jsem byl rád.[2]
    • To, čemu se říká talent, je z největšího dílu zájem nebo posedlost…[3]
    • Čím hůře, tím lépe.
  2. (nesklonné, neshodné) (obecně, zastarale) ve vztažných větách, vztahuje se k libovolnému výrazu věty řídící[1]
    • (…) lampa ještě hořela, co nad klekadlem visela.[4]

synonyma[editovat]

  1. (neutrálně) který, jenž

polština[editovat]

zájmeno[editovat]

  • tázací

výslovnost[editovat]

  • IPA: [t͡sɔ]

skloňování[editovat]

pád tvar
nominativ co
genitiv czego
dativ czemu
akuzativ co
instrumentál czym
lokál czym
vokativ co

význam[editovat]

  1. co

poznámky[editovat]

  1. 1,0 1,1 Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2012-12-01]. Heslo co.
  2. Jan Neruda: Knihy veršů, báseň Vším jsem byl rád
  3. Karel Čapek: Povětroň
  4. Karel Jaromír Erben: Kytice z pověstí národních, balada Svatební košile