contar

španělština

výslovnost

• IPA: [konˈtaɾ]

etymologie

Z latinského computāre, z nějž např. také francouzské compter nebo anglické count.

sloveso

• pravidelné
• s rozšířením kmenové samohlásky pod přízvukem

časování

kategorie	tvar
infinitiv	contar
průběhový čas	contando
příčestí minulé	contado

způsob oznamovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	cuento	cuentas	cuenta	contamos	contáis	cuentan
souminulý čas	contaba	contabas	contaba	contábamos	contabais	contaban
minulý čas dokonavý	conté	contaste	contó	contamos	contasteis	contaron
budoucí čas	contaré	contarás	contará	contaremos	contaréis	contarán
podmiňovací	contaría	contarías	contaría	contaríamos	contaríais	contarían

způsob spojovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	cuente	cuentes	cuente	contemos	contéis	cuenten
souminulý čas (ra)	contara	contaras	contara	contáramos	contarais	contaran
souminulý čas (se)	contase	contases	contase	contásemos	contaseis	contasen
budoucí čas	contare	contares	contare	contáremos	contareis	contaren

způsob rozkazovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
kladný	—	cuenta	cuente	contemos	contad	cuenten
záporný	—	no cuentes	no cuente	no contemos	no contéis	no cuenten

význam

1. počítat
   • ¡Cuenten conmigo – uno, dos, tres! – Počítejte se mnou – raz, dva, tři!
   • Mi bebe con quince meses ya sabe contar, ¿es normal? – Moje patnáctiměsíční miminko již umí počítat, je to normální ?
2. vyprávět
   • No (le) cuentes nunca nada a nadie. – Nikdy nikomu nic nevyprávěj.
   • Me lo ha contado una amiga tuya que no la pasas bien. – Vyprávěla mi to jedna tvoje známá, co ji moc nemusíš.

související

• cuento
• contador
• descuento
• contabilidad