crimen
latina
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈkriːmen]
etymologie
[editovat]Přes staroitaličtinu z předpokládaného praindoevropského *kréymn̥. Srovnej např. starořecké κρῖμα velmi podobných významů.
podstatné jméno
[editovat]- rod střední (neutrum)
- 3. deklinace
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | crīmen | crīmina |
| genitiv | crīminis | crīminum |
| dativ | crīminī | crīminibus |
| akuzativ | crīmen | crīmina |
| vokativ | crīmen | crīmina |
| ablativ | crīmine | crīminibus |