dědina
Z Wikislovníku
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ɟɛɟɪna]
dělení[editovat]
- dě-di-na
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | dědina | dědiny |
| genitiv | dědiny | dědin |
| dativ | dědině | dědinám |
| akuzativ | dědinu | dědiny |
| vokativ | dědino | dědiny |
| lokál | dědině | dědinách |
| instrumentál | dědinou | dědinami |
význam[editovat]
- (knižně, oblastně) vesnice
- (v historii) rodové pozemky
- Dědina, původně veškeren majetek, který se určité osobě dostal dědictvím od předků jejích, tedy statek zděděný, bonum paternum, b. aviaticum (u starých Čechů hereditas).[1]
poznámky[editovat]
- ↑ Dědina. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1893. Dostupné: <s:Ottův slovník naučný/Dědina>. Díl 7, s. 146.
