dědic

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɟɛɟɪt͡s]

dělení[editovat]

  • dě-dic

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ dědic dědici
genitiv dědice dědiců
dativ dědici dědicům
akuzativ dědice dědice
vokativ dědici dědici
lokál dědici dědicích
instrumentál dědicem dědici

význam[editovat]

  1. osoba s nárokem na majetek zůstavitele
    • Dědici se mlčky scházeli v salónku pro hosty.
  2. pokračovatel v tradici
    • Přežily však jen tři dcery a dědic trůnu Václav III., poslední panující Přemyslovec.

překlady[editovat]

osoba s nárokem na majetek

pokračovatel

související[editovat]

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Dědic ve Wikipedii