dědic

Možná hledáte dědíc, dedič, dědič, Dědic nebo Dědič.

čeština

výslovnost

• IPA: [ɟɛɟɪt͡s]

dělení

• dě-dic

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dědic	dědici
genitiv	dědice	dědiců
dativ	dědici	dědicům
akuzativ	dědice	dědice
vokativ	dědici	dědici
lokál	dědici	dědicích
instrumentál	dědicem	dědici

význam

1. osoba s nárokem na majetek zůstavitele
   • Dědici se mlčky scházeli v salónku pro hosty.
2. pokračovatel v tradici
   • Přežily však jen tři dcery a dědic trůnu Václav III., poslední panující Přemyslovec.

překlady

1. osoba s nárokem na majetek

   • angličtina: heir
   • francouzština: héritier m
   • japonština: 相続人
   • němčina: Erbe m
   • polština: dziedzic m
   • slovenština: dedič m
2. pokračovatel

   • angličtina: heir

související

• dědictví, dědický
• dědičnost, dědičný

externí odkazy

• Článek Dědic ve Wikipedii
• Téma Dědic ve Wikicitátech