dějeprava

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɟɛjɛprava]

dělení[editovat]

  • dě-je-pra-va

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ dějeprava dějepravy
genitiv dějepravy dějeprav
dativ dějepravě dějepravám
akuzativ dějepravu dějepravy
vokativ dějepravo dějepravy
lokál dějepravě dějepravách
instrumentál dějepravou dějepravami

význam[editovat]

  1. (zastarale, knižně) dějepis
    • učitel dějepravy
  2. (zastarale, knižně) dějiny
    • dějeprava bitev, dějeprava města
  3. kniha obsahující biblické příběhy

související[editovat]