dějepis

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɟɛjɛpɪs]

dělení[editovat]

  • dě-je-pis

etymologie[editovat]

Složení děj + -pis (z psát) s konektem -e-.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ dějepis dějepisy
genitiv dějepisu dějepisů
dativ dějepisu dějepisům
akuzativ dějepis dějepisy
vokativ dějepise dějepisy
lokál dějepisu / dějepise dějepisech
instrumentál dějepisem dějepisy

význam[editovat]

  1. nauka o historii

synonyma[editovat]

  1. historiografie

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Příruční mluvnice češtiny. Editoři: Petr Karlík, Marek Nekula, Zdenka Rusínová. 2. opravené vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-980-5. S. 161.
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-04-11]. Heslo dějepis.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Dějepis ve Wikipedii