dřík

čeština

výslovnost

• IPA: [dr̝iːk]

dělení

• dřík

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dřík	dříky
genitiv	dříku	dříků
dativ	dříku	dříkům
akuzativ	dřík	dříky
vokativ	dříku	dříky
lokál	dříku	dřících
instrumentál	dříkem	dříky

význam

1. (ve stavebnictví) část sloupu mezi patkou a hlavicí; tělo sloupu; největší část sloupu
   • kanelovaný dřík sloupu
2. (v technice) válcová část předmětu ve tvaru podobném tyči; tělo takového předmětu
   • dřík kotvy
3. (ve sportu, ve vojenství) tělo šípu
   • Dřík se musí poškodit dřív než bambule.

synonyma

1. –
2. –
3. týblo

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-02-19]. Heslo dřík.

externí odkazy

• Článek Dřík ve Wikipedii