dřevník

čeština

výslovnost

• IPA: [dr̝ɛvɲiːk]

dělení

• dřev-ník

varianty

• (nářečně) drevník

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dřevník	dřevníky
genitiv	dřevníku	dřevníků
dativ	dřevníku	dřevníkům
akuzativ	dřevník	dřevníky
vokativ	dřevníku	dřevníky
lokál	dřevníku	dřevnících
instrumentál	dřevníkem	dřevníky

význam

1. přístřešek nebo stavení určené k uskladnění dřeva
   • Sekera vyskočila a poskakovala do dřevníku, v dřevníku dříví naštípala a pak se vrátila a uložila se opět pod lavici.

synonyma

1. kůlna, (nářečně) drvárka, dřevně, šopa, šupna

související

• dřevníček