diftong

čeština

výslovnost

• IPA: [dɪftɔŋk]

dělení

• di-ftong

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	diftong	diftongy
genitiv	diftongu	diftongů
dativ	diftongu	diftongům
akuzativ	diftong	diftongy
vokativ	diftongu	diftongy
lokál	diftongu	diftonzích
instrumentál	diftongem	diftongy

význam

1. (odborně, v jazykovědě) plynulé spojení vokálu se semivokálem, tvořící jediný foném
   • Diftongy ve španělštině se rozlišují na vzestupné a sestupné - v závislosti na pořadí samohlásky a polosamohlásky, přičemž - na rozdíl např. od češtiny - převažují ty vzestupné.

překlady

1. spojení dvou vokálů

   • angličtina: diphthong
   • francouzština: diphtongue m
   • latina: diphthongus m
   • němčina: Zwielaut m, Diphthong m
   • polština: dyftong m
   • ruština: дифтонг m
   • řečtina: δίφθογγος m
   • španělština: diftongo m

synonyma

1. dvojhláska

související

• diftongový
• diftongický
• diftongizace
• monoftongizace