vokál

Možná hledáte vokal, vokal' nebo Vokal.

čeština

výslovnost

• IPA: [vɔkaːl]

dělení

• vo-kál

etymologie

Z latinského adjektiva vocalis — „zvučící, zvučný, zpěvný“, od substantiva vox — „hlas, tón“. Již v latině vznikl také substantivizací význam „samohláska“.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vokál	vokály
genitiv	vokálu	vokálů
dativ	vokálu	vokálům
akuzativ	vokál	vokály
vokativ	vokále	vokály
lokál	vokálu / vokále	vokálech
instrumentál	vokálem	vokály

význam

1. (v jazykovědě) hláska mající tón
2. (v hudbě) melodický hlasový projev, zpravidla s doprovodem hudebních nástrojů

překlady

1. samohláska

   • angličtina: vowel
   • esperanto: vokalo
   • finština: vokaali, ääntiö
   • francouzština: voyelle ž
   • hebrejština: תְּנוּעָה ž
   • němčina: Vokal m
   • polština: samogłoska ž
   • slovenština: samohláska ž
2. hlasový projev

synonyma

1. samohláska
2. —

související

• vokální
• vokálový
• vokálický
• vokalíza

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-11-05]. Heslo vokál.

externí odkazy

• Rozcestník Vokál ve Wikipedii