dopouštěje

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdɔpɔʊ̯ʃcɛjɛ]

dělení

• do-pou-š-tě-je

sloveso

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa dopouštět
   • Neutěšené poměry za posledních měsíců krále Václava IV., kdy král odvrátil se od strany husitské, dopouštěje její pronásledování a nutě ji hledati útulku „na horách“, (…) vzbudily blouznivou náladu (…)

související

• dopouštějíc
• dopouštějíce