dovolit si

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔvɔlɪt sɪ]

dělení

• do-vo-lit si

sloveso

• dokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	dovolím si	dovolíš si	dovolí si	dovolíme si	dovolíte si	dovolí si

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	dovol si	dovolme si	dovolte si

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	dovolil si	dovolila si	dovolilo si	dovolili si	dovolily si	dovolila si
trpné	dovolen	dovolena	dovoleno	dovoleni	dovoleny	dovolena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	dovoliv si	dovolivši si	dovolivše si

význam

1. osmělit se; troufnout si; zdvořilostní obrat
   • To jsem si dovolil… na ukázku ze své zahrádky pár švestiček. Jestli se neurazíte.
2. být odvážný, smělý až drzý a troufnout si něco udělat
3. mít dostatek peněz (na něco)
   • Jenže pokud nahlášení pozitivního testu v práci znamená odchod na nemocenskou s pádem na zhruba šedesát procent výdělku, mnozí lidé s nižší mzdou si to prostě nemohou dovolit a nákazu zatají.

související

• dovolovat si

fráze

• moci si dovolit