smělý

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte směly, smelý nebo smely.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [smɲɛliː]

dělení[editovat]

  • smě-lý

etymologie[editovat]

Z praslovanského *sъmělъ, které vzniklo jako l-ové příčestí od praslovanského *sъměti („smět“) s nejistým původem,[1] které původně znamenalo „odvážit se“.[2]

přídavné jméno[editovat]

  • tvrdé

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ smělý smělý smělá smělé smělí smělé smělé smělá
genitiv smělého smělého smělé smělého smělých smělých smělých smělých
dativ smělému smělému smělé smělému smělým smělým smělým smělým
akuzativ smělého smělý smělou smělé smělé smělé smělé smělá
vokativ smělý smělý smělá smělé smělí smělé smělé smělá
lokál smělém smělém smělé smělém smělých smělých smělých smělých
instrumentál smělým smělým smělou smělým smělými smělými smělými smělými

stupňování[editovat]

stupeň tvar
pozitiv smělý
komparativ smělejší
superlativ nejsmělejší

význam[editovat]

  1. (člověk) mající odvahu
  2. (jednání) charakterizovaný odvahou

překlady[editovat]

  1. odvážný člověk
  2. troufalé jednání

synonyma[editovat]

  1. odvážný, kurážný, troufalý
  2. troufalý

antonyma[editovat]

  1. nesmělý, zbabělý, ustrašený
  2. skromný

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2019-01-17]. Heslo smělý.
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „smělý“
  2. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „směti“, s. 560.