drhnoucí
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈdr̩ɦnɔʊ̯t͡siː]
dělení
[editovat]- drh-nou-cí
přídavné jméno
[editovat]- měkké
- slovesné činné nedokonavé
- nestupňovatelné
- změny stavu
význam
[editovat]- který drhne
- Znovu si vzpomněl na svou matku: přemýšlel, jak dnes asi vypadá, jestli trpí, jestli je teď její bolest fyzická – například od kloubů drhnoucích celá léta o sebe nebo od svalů zmožených tvrdou prací –, nebo jestli stále trpí bolestí spojenou s Ewanovou ztrátou.[1]
- Čištění zubů a mytí obličeje jsou posvátným rituálem, mysl se zastaví, v hlavě ji nic netlačí, slyší jen zvuk zubního kartáčku drhnoucího zuby a vodu tekoucí z kohoutku. Natáhne si pyžamo jako křestní roucho.[2]
- Čeština je jazyk hmotný, plný drhnoucích souhlásek, které jsou jen zlehka změkčovány samohláskami.[3]
synonyma
[editovat]- (částečně) váznoucí
skloňování
[editovat]| číslo | jednotné | množné | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí |
| genitiv | drhnoucího | drhnoucího | drhnoucí | drhnoucího | drhnoucích | drhnoucích | drhnoucích | drhnoucích |
| dativ | drhnoucímu | drhnoucímu | drhnoucí | drhnoucímu | drhnoucím | drhnoucím | drhnoucím | drhnoucím |
| akuzativ | drhnoucího | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí |
| vokativ | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí | drhnoucí |
| lokál | drhnoucím | drhnoucím | drhnoucí | drhnoucím | drhnoucích | drhnoucích | drhnoucích | drhnoucích |
| instrumentál | drhnoucím | drhnoucím | drhnoucí | drhnoucím | drhnoucími | drhnoucími | drhnoucími | drhnoucími |