družec
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [drʊʒɛt͡s]
dělení[editovat]
- dru-žec
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | družec | družci |
| genitiv | družce | družců |
| dativ | družci | družcům |
| akuzativ | družce | družce |
| vokativ | družče | družci |
| lokál | družci | družcích |
| instrumentál | družcem | družci |
význam[editovat]
- (archaicky) manžel, druh, přítel[1]
- „(…) Sám proto ustoupám teď právě a též jsem i družcům Argejským kázal se kolem tu shromážditi všechněm (…)“[2]
poznámky[editovat]
- ↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 1. Praha : J. Kolář, 1878. Dostupné online. Heslo „Družec“, s. 315.
- ↑ Homér: Ilias, překlad Antonín Škoda