dubisko

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdʊbɪskɔ]

dělení

• du-bis-ko

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dubisko	dubiska
genitiv	dubiska	dubisek / dubisk
dativ	dubisku	dubiskům
akuzativ	dubisko	dubiska
vokativ	dubisko	dubiska
lokál	dubisku	dubiscích / dubiskách
instrumentál	dubiskem	dubisky

význam

1. (expresivně, zveličele) dub
   • Já dokavad bojoval mezi mládci Achajských, nechtěl nikdy podále hradeb boje sváděti Hektor, nýbrž k bráně jenom Skajské a k dubisku přicházel; tam mne čekal jednou a s těží znikl útoku mého.
   • Inklinovat k silným dubiskům se ne vždy rentuje. V roce 1948 jsme završili pohrdání americkou hospodářskou pomocí (jejím symbolem byl poválečný Marshallův plán) a vrhli se do rudého chomoutu.
   • Když se završila „ostblocková“ série lidových povstání, jejichž lidovost vznikla cestou z ústředí KGB do centrál tajných služeb v satelitních státech tábora míru, tak by nikoho ani ve snu nenapadlo, že slovanský sen o mocném ruském dubisku na východě vstane do čtvrtstoletí z mrtvých.