durový

čeština

výslovnost

• IPA: [dʊrɔviː]

dělení

• du-ro-vý

etymologie

Od slova dur, které pochází z latinského durus – tvrdý a jímž se označují „tvrdé“ hudební stupnice, příponou -ový.

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	durový	durový	durová	durové	duroví	durové	durové	durová
genitiv	durového	durového	durové	durového	durových	durových	durových	durových
dativ	durovému	durovému	durové	durovému	durovým	durovým	durovým	durovým
akuzativ	durového	durový	durovou	durové	durové	durové	durové	durová
vokativ	durový	durový	durová	durové	duroví	durové	durové	durová
lokál	durovém	durovém	durové	durovém	durových	durových	durových	durových
instrumentál	durovým	durovým	durovou	durovým	durovými	durovými	durovými	durovými

význam

1. (v hudbě) související se stupnicí nebo tóninou s velkou tercií
   • durový kvintakord

antonyma

1. mollový