ebenový

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛbɛnɔviː]

dělení

• ebe-no-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	ebenový	ebenový	ebenová	ebenové	ebenoví	ebenové	ebenové	ebenová
genitiv	ebenového	ebenového	ebenové	ebenového	ebenových	ebenových	ebenových	ebenových
dativ	ebenovému	ebenovému	ebenové	ebenovému	ebenovým	ebenovým	ebenovým	ebenovým
akuzativ	ebenového	ebenový	ebenovou	ebenové	ebenové	ebenové	ebenové	ebenová
vokativ	ebenový	ebenový	ebenová	ebenové	ebenoví	ebenové	ebenové	ebenová
lokál	ebenovém	ebenovém	ebenové	ebenovém	ebenových	ebenových	ebenových	ebenových
instrumentál	ebenovým	ebenovým	ebenovou	ebenovým	ebenovými	ebenovými	ebenovými	ebenovými

význam

1. související s ebenem
   • Chvílemi ustala, aby si šňupla vonného rapé z ebenové tabatěrky, vykládané slonovou kostí a s erbem uprostřed.
2. (přeneseně) leskle černý
   • Všem učarovala venkovská krasavice štíhlé i plné postavy, broskvové pleti, ebenových vlasů s modravým nádechem, sálavých očí, z nichž časem šlehl bolestně démonický záblesk, labutí šije a rukou klasicky krásných.

překlady

1. související s ebenem

   • angličtina: ebony
   • němčina: Eben-
   • nizozemština: ebben
   • polština: hebanowy
   • ruština: эбеновый
   • slovenština: ebenový
2. —