epitel

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛpɪtɛl]

dělení

• epi-tel

etymologie

Z řeckého epi (nad) a thelys (jemný, měkký).

varianty

• epithel

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	epitel	epitely
genitiv	epitelu	epitelů
dativ	epitelu	epitelům
akuzativ	epitel	epitely
vokativ	epitele	epitely
lokál	epitelu	epitelech
instrumentál	epitelem	epitely

význam

1. (v lékařství) tkáň složená z pevně spojených, těsně k sobě přiléhajících buněk

překlady

1. tkáň

   • angličtina: epithelium

související

• epitelový, epithelový
• epiteliální, epitheliální

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-12-26]. Heslo epitel.

externí odkazy

• Článek Epitelová tkáň ve Wikipedii