eremita

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˀˈɛrɛmɪta]

dělení[editovat]

  • ere-mi-ta

etymologie[editovat]

Z latinského erēmita, které ze starořeckého ἐρημίτης (erēmítēs, „člověk z pustiny, obyvatel pouště“), které vychází ze substantiva ἐρημία - pustina, poušť, které z ἔρημος, příp. ἐρῆμος. Srovnej např. eremitáž, ruské эрмитаж nebo anglické hermit.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ eremita eremité
genitiv eremity eremitů
dativ eremitovi eremitům
akuzativ eremitu eremity
vokativ eremito eremité
lokál eremitovi eremitech
instrumentál eremitou eremity

význam[editovat]

  1. (knižně) poustevník
    • Má snad ten poustevník kuřata? tázal se Sancho. Málo který eremita jest bez nich, odpověděl D. Quijote, neboť nynější nepodobají se oněm v pustinách egyptských, odívajícím se listy palmovými a živícím se kořínky.[1]

synonyma[editovat]

  1. anachoréta

související[editovat]

italština[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ eremita eremite

význam[editovat]

  1. poustevník

synonyma[editovat]

  1. romito, anacoreta

související[editovat]

latina[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ eremita eremite

význam[editovat]

  1. poustevník

portugalština[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ eremita eremitas

význam[editovat]

  1. poustevník

španělština[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ eremita eremitas

význam[editovat]

  1. poustevník

synonyma[editovat]

  1. anacoreta, ermitaño

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Miguel de Cervantes: Don Quijote de la Mancha, překlad Kristian Stefan