evangelický

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛvaŋgɛlɪt͡skiː]

dělení

• evan-ge-lic-ký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	evangelický	evangelický	evangelická	evangelické	evangeličtí	evangelické	evangelické	evangelická
genitiv	evangelického	evangelického	evangelické	evangelického	evangelických	evangelických	evangelických	evangelických
dativ	evangelickému	evangelickému	evangelické	evangelickému	evangelickým	evangelickým	evangelickým	evangelickým
akuzativ	evangelického	evangelický	evangelickou	evangelické	evangelické	evangelické	evangelické	evangelická
vokativ	evangelický	evangelický	evangelická	evangelické	evangeličtí	evangelické	evangelické	evangelická
lokál	evangelickém	evangelickém	evangelické	evangelickém	evangelických	evangelických	evangelických	evangelických
instrumentál	evangelickým	evangelickým	evangelickou	evangelickým	evangelickými	evangelickými	evangelickými	evangelickými

význam

1. související s evangeliem
2. související s reformovanou církví
   • Na nejvyšším bodu Lysé stojí kámen, na kterém stával evangelický kazatel, dole pak jeho posluchači.

překlady

1. • polština: ewangeliczny
2. související s církví

   • angličtina: evangelic