evidovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɛvɪdɔvat]

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	eviduji	eviduješ	eviduje	evidujeme	evidujete	evidují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	eviduj	evidujme	evidujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	evidoval	evidovala	evidovalo	evidovali	evidovaly	evidovala
trpné	evidován	evidována	evidováno	evidováni	evidovány	evidována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	eviduje	evidujíc	evidujíce

význam

1. vést v evidenci

překlady

1. • angličtina: register
   • němčina: registrieren

synonyma

1. registrovat

související

• evidence
• evidenční
• evidovaný