exacerbare

latina

výslovnost

• IPA: [ɛk.sa.kɛr.ˈbaː.re] (klasická restituovaná)
• IPA: [ʔɛɡ.za.t͡sɛr.ˈbaː.rɛ], [ʔɛk.sa.t͡sɛr.ˈbaː.re] (středoevropská)
• IPA: [ek.sa.t͡ʃeɾ.ˈbaː.ɾe], [eɡ.za.t͡ʃeɾ.ˈbaː.ɾe] (vatikánská)

varianty zápisu

• exǎcerbāre

etymologie

Spojením předpony e(x) a slovesa acerbāre — činit hořkým; nechat hořknout odvozeného od adjektiva acerbus — hořký, trpký.

sloveso

• 1. konjugace (a-kmeny)
• tranzitivní

časování

Čas	Osoba	Aktivum	Pasivum
Infinitiv	–	exǎcerbāre	exǎcerbārī
Prézens sg.	1.	exǎcerbō	exǎcerbor
	2.	exǎcerbās	exǎcerbāris
	3.	exǎcerbat	exǎcerbātur
Prézens pl.	1.	exǎcerbāmus	exǎcerbāmur
	2.	exǎcerbātis	exǎcerbāminī
	3.	exǎcerbant	exǎcerbantur
Imperativ sg.	2.	exǎcerbā!	–
Imperativ pl..	2.	exǎcerbāte!	–
Imperfektum sg.	1.	exǎcerbābam	exǎcerbābar
	2.	exǎcerbābās	exǎcerbābāris
	3.	exǎcerbābat	exǎcerbābātur
Imperfektum pl.	1.	exǎcerbābāmus	exǎcerbābāmur
	2.	exǎcerbābátis	exǎcerbābāminī
	3.	exǎcerbābant	exǎcerbābantur
Futurum sg. (první)	1.	exǎcerbābō	exǎcerbābor
	2.	exǎcerbābis	exǎcerbāberis
	3.	exǎcerbābit	exǎcerbābitur
Futurum pl. (první)	1.	exǎcerbābimus	exǎcerbābimur
	2.	exǎcerbābitis	exǎcerbābiminī
	3.	exǎcerbābunt	exǎcerbābuntur
Konjunktiv imperfekta sg.	1.	exǎcerbārem	exǎcerbārer
	2.	exǎcerbārēs	exǎcerbārēris
	3.	exǎcerbāret	exǎcerbārētur
Konjunktiv imperfekta pl.	1.	exǎcerbārēmus	exǎcerbārēmur
	2.	exǎcerbārētis	exǎcerbārēminī
	3.	exǎcerbārent	exǎcerbārentur
Konjunktiv prézenta sg.	1.	exǎcerbem	exǎcerber
	2.	exǎcerbēs	exǎcerbēris
	3.	exǎcerbet	exǎcerbētur
Konjunktiv prézenta pl.	1.	exǎcerbēmus	exǎcerbēmur
	2.	exǎcerbētis	exǎcerbēminī
	3.	exǎcerbent	exǎcerbentur

význam

1. roztrpčit, štvát, roztrpčovat

související

• exǎcerbātiō
• exǎcerbātor
• exǎcerbātīvus
• exǎcerbābilis
• exǎcerbātus
• exǎcerbātrīx