štvát

čeština

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	štvu	štveš	štve	štveme	štvete	štvou

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	štvi	štvěme	štvěte / štvete

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	štva	štvouc	štvouce

vytrvale nutit k útěku, pronásledovat (zejména zvěř a pomocí psů)
- Vzchopil jsem se náhle a jakoby mě běsi štvali, letěl jsem dolů, k domovníkovi, kterýž mne za dalších dvacet nováků sprostil hanebné návštěvy v pytli, vyhodiv nebožtíka Nerona na smetiště ve dvoře.^[1]
- Svižný jelen jsa lovci štván a psy dostihl na svém útěku husté a vysoké révy vinné, v níž ukryl se zrakům stihatelů^[2]
- Ale v tom se ozval již také na jevišti krvavého nesváru rázný mužský hlas, a štval velikého psa za prchajícími. „Chyť je! Drž je —^[3]
(intranzitivní) (štvát proti někomu) vyvolávat zášť, nepřátelství či podobné negativní pocity
- Nejtěžšího hříchu na Slovanstvu se dopouští oni ruští šovinisté, kteří s hakatistickou logikou štvou proti Polákům a ničí každou možnost, aby se staré rány poněkud zacelily^[4]
- I pravila Sára: „To jsi dobře udělal. Lotova žena je má přítelka a Lot je syn tvého bratra Hárana. Já neříkám, že Lot je spravedlivý, to víš, jak štval svou čeleď proti tobě, to zas neříkej, Abraháme, to nebylo v pořádku, on to s tebou nemyslí upřímně, ale je to tvůj synovec.“^[5]
(hovorově, expresivně) rozčilovat, zlobit
- Přestaňte už mě štvát, nebo uvidíte!

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-04-01]. Heslo štvát.