fofr

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈfɔfr̩]

dělení

• fo-fr

etymologie

Ve významu vějíř vzniklo z dřívějšího německého Focher, Föcher (dnes Fächer), to z fochen (rozfoukávat oheň), to ze střednělatinského focare (zapalovat, rozněcovat) a to z latinského focus (ohniště). Souvisí se substantivem fokus a vliv mělo na vznik substantiva fukar.

Ve významu fukar vzniklo z fofrovat (čistit fofrem), které je z německého fächern s přikloněním ke staršímu, už existujícímu slovu fofr ve významu vějíř (obě věci jsou k hýbání se vzduchem).

Z významu fukar se přeneslo na význam shon, spěch, s kterým je příbuzné polské dialektální mieć fefra (mít strach), východočeské (u Miletína) fofrník (divoce pobíhající dítě), fofrovat obilí (čistit fofrem) nebo fofrovat se (chumelit se).

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	fofr	fofry
genitiv	fofru	fofrů
dativ	fofru	fofrům
akuzativ	fofr	fofry
vokativ	fofre / fofře	fofry
lokál	fofru	fofrech
instrumentál	fofrem	fofry

význam

1. (v obecném jazyce, expresivně) spěch
   • Zájem o volné hráč určitě stoupne. Za rok čekám trošku jiný fofr.
   • Spekulace, jak to dopadne, nemají smysl. Jen je dobře si připomenout, že v posledku hrál Andrej Babiš výrazně prozápadní kartu. Sílu averzivní reakce můžeme odhadovat podle fofru, s jakým se poroučel ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
2. (zastarale, v zemědělství) fukar na vyfukování plev
3. (zastarale) vějíř

překlady

1. spěch

   • angličtina: rush, haste, bustle
   • němčina: Hast ž, Hetze ž, Eile ž
   • ruština: спешка ž, гонка ž
2. —
3. —

synonyma

1. (spisovně) spěch, shon, chvat, kvap
2. (neutrálně) fukar
3. fochr, fechr, (neutrálně) vějíř

související

• fofrem
• fofrovat

fráze a idiomy

• dělat fofr
• udělat fofr