foiničtina

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [fɔɪɲɪtʃcɪna]

dělení

[editovat]
  • foi-nič-ti-na

varianty

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ foiničtina foiničtiny
genitiv foiničtiny foiničtin
dativ foiničtině foiničtinám
akuzativ foiničtinu foiničtiny
vokativ foiničtino foiničtiny
lokál foiničtině foiničtinách
instrumentál foiničtinou foiničtinami

význam

[editovat]
  1. jazyk obyvatel starověkých měst Gebálu, Sidonu a Týru[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. KLÍMA, Otakar; SEGERT, Stanislav. Mluvnice hebrejštiny a aramejštiny. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1956. 306 s. S. 8.

externí odkazy

[editovat]