frontální

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [frɔntaːlɲiː]

dělení

[editovat]
  • fron-tál-ní

přídavné jméno

[editovat]
  • měkké

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ frontální frontální frontální frontální frontální frontální frontální frontální
genitiv frontálního frontálního frontální frontálního frontálních frontálních frontálních frontálních
dativ frontálnímu frontálnímu frontální frontálnímu frontálním frontálním frontálním frontálním
akuzativ frontálního frontální frontální frontální frontální frontální frontální frontální
vokativ frontální frontální frontální frontální frontální frontální frontální frontální
lokál frontálním frontálním frontální frontálním frontálních frontálních frontálních frontálních
instrumentál frontálním frontálním frontální frontálním frontálními frontálními frontálními frontálními

stupňování

[editovat]
stupeň tvar
pozitiv frontální
komparativ frontálnější
superlativ nejfrontálnější

význam

[editovat]
  1. související s frontou
  2. čelní
    • Za smyslový orgán vykládá se též t. zv. orgán frontální, jejž Hérouard pokládá za žlázu.[1]

překlady

[editovat]
  1. související s frontou

poznámky

[editovat]
  1. THON, Karel. Perloočky. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. s:Ottův slovník naučný/Perloočky Díl 19, s. 490–492.