fronta

čeština

výslovnost

• IPA: [frɔnta]

dělení

• fron-ta

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	fronta	fronty
genitiv	fronty	front
dativ	frontě	frontám
akuzativ	frontu	fronty
vokativ	fronto	fronty
lokál	frontě	frontách
instrumentál	frontou	frontami

význam

1. organizovaný zástup lidí čekajících na něco konkrétního, např. na obsloužení v prodejně
   • Promiň, že jdu tak pozdě - v obchodě byla neskutečná fronta.
2. pásmo, kde dochází ke střetům znepřátelených vojsk
   • Vojáci na frontě trpěli nedostatečným zásobováním potravinami.
3. (v informatice) abstraktní datová struktura
4. (v meteorologii) rozhraní na styku vzdušných mas o různých teplotách
   • Počasí na našem území bude v příštím týdnu ovlivňovat příchod studené fronty od severovýchodu.
5. průčelí budovy
6. seskupení osob nebo organizací s podobným zaměřením nebo cílem
   • Za komunismu v Československu byly všechny povolené politické strany sdruženy do tzv. Národní fronty - komunistická strana však měla ústavně zakotvenou vedoucí úlohu.

překlady

1. zástup lidí

   • angličtina: queue, line
   • francouzština: queue ž
   • němčina: Schlange ž
   • nizozemština: rij, wachtrij
   • polština: kolejka ž
2. místo boje

   • nizozemština: front, frontlinie
   • polština: front m
3. —
4. rozhraní na styku vzdušných mas

   • polština: front m
5. —
6. —

související

• frontální
• frontový

slovní spojení

• studená fronta
• teplá fronta
• okluzní fronta
• Národní fronta

externí odkazy

• Encyklopedický článek Fronta ve Wikipedii