fronta

čeština[editovat]

organizovaný zástup lidí čekajících na něco konkrétního, např. na obsloužení v prodejně
- Promiň, že jdu tak pozdě – v obchodě byla neskutečná fronta.
pásmo, kde dochází ke střetům znepřátelených vojsk
- Vojáci na frontě trpěli nedostatečným zásobováním potravinami.
(v informatice) abstraktní datová struktura
(v meteorologii) rozhraní na styku vzdušných mas o různých teplotách
- Počasí na našem území bude v příštím týdnu ovlivňovat příchod studené fronty od severovýchodu.
průčelí budovy
seskupení osob nebo organizací s podobným zaměřením nebo cílem
- Za komunismu v Československu byly všechny povolené politické strany sdruženy do tzv. Národní fronty - komunistická strana však měla ústavně zakotvenou vedoucí úlohu.

zástup lidí
- angličtina: queue, line
- francouzština: queue ž
- litevština: eilė ž
- němčina: Schlange ž
- nizozemština: rij, wachtrij
- polština: kolejka ž
místo boje
- hornolužická srbština: fronta ž
- litevština: frontas m
- nizozemština: front, frontlinie
- polština: front m
datová struktura
- angličtina: queue
- francouzština: queue ž
- polština: kolejka ž
rozhraní na styku vzdušných mas
- francouzština: front m
- litevština: frontas m
- polština: front m
—
—

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	fronta	fronće	fronty
genitiv	fronty	frontow	frontow
dativ	fronće	frontomaj	frontam
akuzativ	frontu	fronće	fronty
vokativ	fronta	fronće	fronty
lokál	fronće	frontomaj	frontach
instrumentál	frontu	frontomaj	frontami