furiant

čeština

výslovnost

• IPA: [fʊrɪjant]

dělení

• fu-ri-ant

etymologie

Přejato buď z němčiny, nebo z latinského furians tj. „zuřící“, přechodníku přítomného slovesa furiare — „rozzuřit (se), uvádět v šílenství“. Toto sloveso bylo odvozeno od jména mytologické bohyně pomsty Fúrie.

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	furiant	furianty
genitiv	furianta	furiantů
dativ	furiantu	furiantům
akuzativ	furiant / furianta	furianty
vokativ	furiante	furianty
lokál	furiantu	furiantech
instrumentál	furiantem	furianty

význam

1. starší český tanec střídající dvoudobý a třídobý rytmus
   • Louskáček však měl sólo a tancoval furianta velmi dobře.

překlady

1. tanec

   • angličtina: furiant

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	furiant	furianti
genitiv	furianta	furiantů
dativ	furiantu / furiantovi	furiantům
akuzativ	furianta	furianty
vokativ	furiante	furianti
lokál	furiantu / furiantovi	furiantech
instrumentál	furiantem	furianty

význam

1. (zastarale) muž, který se chová pyšně
   • Piju dál a hle — furiant se ve mně probouzí — pýcha v srdci mém počne hlavu tyčit — do sázek se pouštím — peníze jako plevy rozhazuji a utrácím — krev jako oheň v žilách proudí — sebe přeceňuji a všecko ostatní podceňuji — rozjařím se — mnoho a hloupě mluvím a odporu nesnáším.

překlady

1. muž, který se chová pyšně

   • angličtina: bighead
   • francouzština: crâneur m, frimeur m, vantard m

synonyma

1. nafoukanec, náfuka, hrdopýšek

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-10-12]. Heslo furiant.

externí odkazy

• Článek Furiant ve Wikipedii