gerundus
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
latina
[editovat]výslovnost
[editovat]varianty
[editovat]- gervndvs, CERVNDVS
- gerendus
sloveso
[editovat]- jmenný tvar
- příčestí trpné budoucí
skloňování
[editovat]Číslo | singulár | plurál | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Rod | mužský | ženský | střední | mužský | ženský | střední |
nominativ | gerundus | gerunda | gerundum | gerundī | gerundae | gerunda |
genitiv | gerundī | gerundae | gerundī | gerundōrum | gerundārum | gerundōrum |
dativ | gerundō | gerundae | gerundō | gerundīs | gerundīs | gerundīs |
akuzativ | gerundum | gerundam | gerundum | gerundōs | gerundās | gerunda |
vokativ | gerundĕ | gerunda | gerundum | gerundī | gerundae | gerunda |
ablativ | gerundō | gerundā | gerundō | gerundīs | gerundīs | gerundīs |
význam
[editovat]- (archaicky, básnicky) nominativ jednotného čísla mužského rodu gerundiva slovesa gerere — ten, který musí (by měl) být dělán / prováděn; ten, který musí (by měl) být nesen
- Clāvus hīc Herculō semper est gerundus. – Héraklés musí stále nosit tento kyj.
- Tunc mihi consulātus erat gerundus. – Musel jsem tenkrát vykonávat konzulský úřad.