Přeskočit na obsah

gignere

Z Wikislovníku

latina

[editovat]

sloveso

[editovat]
  • 3. konjugace (souhláskové kmeny)
  • tranzitivní

časování

[editovat]
Čas Osoba Aktivum Pasivum
Infinitiv gignere gignī
Prézens sg. 1. gignō gignor
2. gignis gigneris
3. gignit gignitur
Prézens pl. 1. gignimus gignimur
2. gignitis gigniminī
3. gignunt gignuntur
Imperativ sg. 2. gigne!
Imperativ pl.. 2. gignite!
Imperfektum sg. 1. gignēbam gignēbar
2. gignēbās gignēbāris
3. gignēbat gignēbātur
Imperfektum pl. 1. gignēbāmus gignēbāmur
2. gignēbātis gignēbāminī
3. gignēbant gignēbantur
Futurum sg. (první) 1. gignam gignar
2. gignēs gignēris
3. gignet gignētur
Futurum pl. (první) 1. gignēmus gignēmur
2. gignētis gignēminī
3. gignent gignentur
Konjunktiv imperfekta sg. 1. gignerem gignerer
2. gignerēs gignerēris
3. gigneret gignerētur
Konjunktiv imperfekta pl. 1. gignerēmus gignerēmur
2. gignerētis gignerēminī
3. gignerent gignerentur
Konjunktiv prézenta sg. 1. gignam gignar
2. gignās gignāris
3. gignat gignātur
Konjunktiv prézenta pl. 1. gignāmus gignāmur
2. gignātis gignāminī
3. gignant gignantur

význam

[editovat]
  1. rodit, porodit, plodit, zplodit

související

[editovat]