gořalka

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɡɔr̝alka]

dělení

• go-řal-ka

etymologie

Z polského gorzałka odvozeného od gorzeć. Slovo je příbuzné s hořet, srovnej pálenka. Srovnej též kořalka.

podstatné jméno (1)

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	gořalka	gořalky
genitiv	gořalky	gořalek
dativ	gořalce	gořalkám
akuzativ	gořalku	gořalky
vokativ	gořalko	gořalky
lokál	gořalce	gořalkách
instrumentál	gořalkou	gořalkami

význam

1. (nářečně) pálenka, lihovina
   • Obyčejně gořalka a rum tluče s lidmi o zem, dělá bum.
   • Troják – kdo trojí nápoj pije (pivo, víno, gořalku).

synonyma

1. kořalka, pálenka; (zhruběle) gořala; (nářečně) gořalice; (zastarale, v obecném jazyce) šnaps, šňaps (zdrobněle, familiárně) gořalička, breberka

související

• gořalečka
• gořalenka
• gořalička
• gořalinka
• gořalna
• gořalkář
• gořalečník
• gořalník
• gořaleční
• gořalečný

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	gořalka	gořalkové
genitiv	gořalky	gořalků
dativ	gořalkovi	gořalkům
akuzativ	gořalku	gořalky
vokativ	gořalko	gořalkové
lokál	gořalkovi	gořalkách
instrumentál	gořalkou	gořalky

význam

1. (hanlivě, nářečně) alkoholik

synonyma

1. kořala, ochlasta, spiťar, ožrala, násoska, (v obecném jazyce, hovorově, slangově) alkáč