gronder

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

francouzština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

sloveso

[editovat]
  • pravidelné
  • intranzitivní i tranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. je (j') 2. tu 3. il / elle 1. nous 2. vous 3. ils / elles
Jednoduché
časy
Prézens gronde grondes gronde grondons grondez grondent
Imperfektum grondais grondais grondait grondions grondiez grondaient
Passé simple grondai grondas gronda grondâmes grondâtes grondèrent
Futurum I gronderai gronderas grondera gronderons gronderez gronderont
Složené
časy
Passé composé ai grondé as grondé a grondé avons grondé avez grondé ont grondé
Plusquamperfektum avais grondé avais grondé avait grondé avions grondé aviez grondé avaient grondé
Passé antérieur eus grondé eus grondé eut grondé eûmes grondé eûtes grondé eurent grondé
Futurum II aurai grondé auras grondé aura grondé aurons grondé aurez grondé auront grondé
Spojovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. que je (j') 2. que tu 3. qu'il / elle 1. que nous 2. que vous 3. qu'ils / elles
Jednoduché
časy
Prézens gronde grondes gronde grondions grondiez grondent
Imperfektum grondasse grondasses grondât grondassions grondassiez grondassent
Složené
časy
Passé aie grondé aies grondé ait grondé ayons grondé ayez grondé aient grondé
Plusquamperfektum eusse grondé eusses grondé eût grondé eussions grondé eussiez grondé eussent grondé
Podmiňovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. je (j') 2. tu 3. il / elle 1. nous 2. vous 3. ils / elles
Prézens gronderais gronderais gronderait gronderions gronderiez gronderaient
Passé aurais grondé aurais grondé aurait grondé aurions grondé auriez grondé auraient grondé
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
Prézens gronde grondons grondez
Passé aie grondé ayons grondé ayez grondé
Prézens Passé
Infinitiv gronder avoir grondé
Přechodník en grondant en ayant grondé
Příčestí grondant grondé

význam

[editovat]
  1. vrčet, zavrčet
    • Le chien se mit à gronder. – Pes začal vrčet.
  2. burácet, rachotit, dunět
    • On entend gronder les canons. – Je slyšet rachocení děl.
    • L’orage grondait depuis trois heures. – Bouře burácela již tři hodiny.
  3. (přeneseně) hubovat, kárat, pokárat, vyhubovat, vynadat
    • Pourquoi pleure-t-elle? — On lui a passé une engueulade ce matin, bien méritée... — Ah! Elle s’est fait gronder? — Oui, tout à fait. – Proč brečí? — Ale, ráno jsme ji pěkně sprdli, zaslouženě... — Takže dostala vynadáno? — Přesně tak.
    • Mais alors, tes parents, maintenant, ils n’ont pas droit de te gronder? - Tu parles, c’est des vrais parents ! - Pour les câlins aussi? - Ah, çça oui! Ils sont choupinous, mes parents. – Ale tak to ti teď vaši nesměj’ ani vynadat, ne? - Prosím tě, vždyť jsou to rodiče! - Ale pomazlí se s tebou? - To si piš, máma s tátou jsou zlatíčka![1]

synonyma

[editovat]
  1. tonner
  2. réprimander, admonester, (hovorově, expresivně) engueuler

poznámky

[editovat]
  1. Dominique de Saint Mars, Serge Bloch: Nina a été adoptée, nakl. Christian Gallimard, ediční řada Calligram, Paříž 1996, ISBN 2-88445-313-X, str.22