grozić

polština

výslovnost

• IPA: [ˈɡrɔʑit͡ɕ],  grozić^{? • info}

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	grożę	grozimy
2.	grozisz	grozicie
3.	grozi	grożą

Minulý čas
Osoba	Singulár			Plurál
	mužský	ženský	střední	mužský osobní	ženský	střední
1.	groziłem	groziłam	groziłom	groziliśmy	groziłyśmy
2.	groziłeś	groziłaś	groziłoś	groziliście	groziłyście
3.	groził	groziła	groziło	grozili	groziły

význam

1. hrozit, vyhrožovat

synonyma

1. straszyć

související

• zagrażać
• odgrażać się
• groza
• groźny
• zagrozić
• groźba