grunt

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte grünt, grunt- nebo Grunt.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • grunt

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ grunt grunty
genitiv gruntu gruntů
dativ gruntu gruntům
akuzativ grunt grunty
vokativ grunte grunty
lokál gruntu / gruntě gruntech
instrumentál gruntem grunty

význam[editovat]

  1. (v obecném jazyce) základ, fundament
    • Polévka – to je grunt, říkávaly naše prababičky.
  2. (zastarale, nářečně) rodinný statek, farma
    • Jakožto nejstarší syn zdědil grunt a musel vyplatit ostatní sourozence.

související[editovat]

angličtina[editovat]

výslovnost[editovat]

sloveso[editovat]

  • nepřechodné
  • pravidelné

sloveso[editovat]

časování[editovat]

kategorie tvar
infinitiv grunt
3. osoba grunts
préteritum grunted
perfektum grunted
vid průběhový grunting

význam[editovat]

  1. vrčet, bručet, zabručet, odseknout
    • Who would fardels bear, To grunt and sweat under a weary life, But that the dread of something after death… – Kdo by nésti chtěl ta břemena a stenal, potil se pod tíhou žití, leda že jen strach před něčím po smrti…[1]
  2. chrochtat

polština[editovat]

výslovnost[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ grunt grunty
genitiv gruntu gruntów
dativ gruntowi gruntom
akuzativ grunt grunty
instrumentál gruntem gruntami
lokál gruncie gruntach
vokativ gruncie grunty

význam[editovat]

  1. půda (povrch země)
  2. základ, grunt. fundament

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. William Shakespeare: Hamlet: kralevic dánský, tragedie o pěti jednáních. 3. jednání, 1. scéna. Přel. Josef Václav Sládek. 6. vyd. Praha, Fr. Růžička, 1946. 179s.

externí odkazy[editovat]