gurdus

latina

výslovnost

IPA: [ˈɡʊr.dʊs]

podstatné jméno

rod mužský (maskulinum)
2. deklinace (o-kmeny)

etymologie

Substantivizací příslušného, níže popsaného adjektiva.

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	gurdus	gurdī
genitiv	gurdī	gurdōrum
dativ	gurdō	gurdīs
akuzativ	gurdum	gurdōs
vokativ	gurde	gurdī
ablativ	gurdō	gurdīs

význam

tupec, blbec, trouba, hlupák, mamlas, ťulpas
- Socrates vir omnium gurdōrum sapientissimus putābātur. – Sokrates byl pokládán za nejmoudřejšího muže ze všech tupců.

přídavné jméno

1. a 2. deklinace

etymologie

Přes předpokládané praitalické *gʷord-o-, možná z (předpokládaného) praindoevropského kořene *gʷr̥dus (pomalý, těžký, unavený). Podle Kvintiliána jde o slovo hispánské či iberské. Srovnej např. starořecké βραδύς — pomalý, španělské gordo — tlustý, francouzské gourdin, gourd, dégourdir či lotyšské gur̃ds a litevské gurdùs s významem „unavený“.

skloňování

Číslo	singulár			plurál
Rod	mužský	ženský	střední	mužský	ženský	střední
nominativ	gurdus	gurda	gurdum	gurdī	gurdae	gurda
genitiv	gurdī	gurdae	gurdī	gurdōrum	gurdārum	gurdōrum
dativ	gurdō	gurdae	gurdō	gurdīs	gurdīs	gurdīs
akuzativ	gurdum	gurdam	gurdum	gurdōs	gurdās	gurda
vokativ	gurde	gurda	gurdum	gurdī	gurdae	gurda
ablativ	gurdō	gurdā	gurdō	gurdīs	gurdīs	gurdīs

význam

tupý

související

gurditas