blbec
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈbl̩bɛt͡s]
dělení
[editovat]- bl-bec
etymologie
[editovat]Pouze české slovo. Asi souvisí se slovem blábolit.[1] Ze slova blb a přípony -ec.
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | blbec | blbci |
| genitiv | blbce | blbců |
| dativ | blbci / blbcovi | blbcům |
| akuzativ | blbce | blbce |
| vokativ | blbče | blbci |
| lokál | blbci / blbcovi | blbcích |
| instrumentál | blbcem | blbci |
význam
[editovat]- (hanlivě) hloupý člověk
- ‚Jsi blbec, nebo nejsi blbec?‘ — ‚Poslušně hlásím, pane obršt, že jsem blbec.‘ — ‚Jednadvacet dní tuhého vězení pro blbost, dva půsty týdně, měsíc kasárníka, osumačtyřicet hodin špangle, hned zavřít, nedat mu žrát, svázat ho, ukázat mu, že erár blbce nepotřebuje.[2]
- Domovník, ten blbec jedna plešatá![3]
- (zastarale) mentálně retardovaný člověk[4]
- Blbec skýtá obraz života všestranně omezeného. Potřeba výživy jest mu jedinou potřebou, hlad jeho jedinou pohnutkou.[4]
- „Já, pánové,“ hájil se Švejk, „nejsem žádný simulant, já jsem opravdovej blbec, můžete se zpravit v kanceláři jednadevadesátýho pluku v Českých Budějovicích nebo na doplňovacím velitelství v Karlíně.“[5]
překlady
[editovat]synonyma
[editovat]antonyma
[editovat]související
[editovat]slovní spojení
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ -rej-. Víte… jaký je původ některých nadávek?. Čeština doma a ve světě, 1996, roč. 4, čís. 2, s. 97. Dostupné online. ISSN 1210-9339.
- ↑ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
- ↑ Luděk Stínil: Mladí muži v ráži
- ↑ 4,0 4,1 Blbost. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto s:Ottův slovník naučný/Blbost Díl IV, s. 157–158.
- ↑ HAŠEK, Jaroslav. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Díl 1. Praha : Knižní klub, 2012. Dostupné online. ISBN 978-80-242-3864-7. Kapitola Švejka vyhodili z blázince.
