blbec

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [bl̩bɛt͡s]

dělení[editovat]

  • bl-bec

etymologie[editovat]

Pouze české slovo. Asi souvisí se slovem blábolit.[1] Ze slova blb a přípony -ec.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ blbec blbci
genitiv blbce blbců
dativ blbci / blbcovi blbcům
akuzativ blbce blbce
vokativ blbče blbci
lokál blbci / blbcovi blbcích
instrumentál blbcem blbci

význam[editovat]

  1. (hanlivě) hloupý člověk
    • Ten blbec to celé pokazil!
    • Domovník, ten blbec jedna plešatá![2]
  2. (zastarale) mentálně retardovaný člověk[3]
    • Blbec skýtá obraz života všestranně omezeného. Potřeba výživy jest mu jedinou potřebou, hlad jeho jedinou pohnutkou.[3]
    • „Já, pánové,“ hájil se Švejk, „nejsem žádný simulant, já jsem opravdovej blbec, můžete se zpravit v kanceláři jednadevadesátýho pluku v Českých Budějovicích nebo na doplňovacím velitelství v Karlíně.“[4]

synonyma[editovat]

  1. blb, hňup, hovado, trouba, debil, kretén, dement, vůl, nekňuba, magor, exot, (o ženě) kráva

antonyma[editovat]

  1. lišák, liška, filuta, číman

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Víte... jaký je původ některých nadávek?. Čeština doma a ve světě, 1996, roč. IV, čís. 2 – O překládání, s. 97. Dostupné online. ISSN 1210-9339.
  2. Luděk Stínil: Mladí muži v ráži
  3. 3,0 3,1 Blbost. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto Dostupné: <s:Ottův slovník naučný/Blbost>. Díl IV, s. 157–158.
  4. HAŠEK, Jaroslav. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Díl 1. Praha : Knižní klub, 2012. Dostupné online. ISBN 978-80-242-3864-7. Kapitola Švejka vyhodili z blázince.