hajzlík

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦajzliːk]

dělení

• hajz-lík

etymologie

Zdrobnělina substantiva hajzl pomocí přípony ík.

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hajzlík	hajzlíky
genitiv	hajzlíku	hajzlíků
dativ	hajzlíku	hajzlíkům
akuzativ	hajzlík	hajzlíky
vokativ	hajzlíku	hajzlíky
lokál	hajzlíku	hajzlících
instrumentál	hajzlíkem	hajzlíky

význam

1. (zdrobněle) hajzl, záchod
   • Pavouk se ukrýval pod prkýnkem hajzlíku.
   • Když jsem šel na hajzlík, seděl tam trpajzlík. Já mu říkám trpajzlíku, copak děláš na hajzlíku? A víte co trpajzlík? Nepustil mě na hajzlík. Byl to hajzlík trpajzlík!

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hajzlík	hajzlíci
genitiv	hajzlíka	hajzlíků
dativ	hajzlíku / hajzlíkovi	hajzlíkům
akuzativ	hajzlíka	hajzlíky
vokativ	hajzlíku	hajzlíci
lokál	hajzlíku / hajzlíkovi	hajzlících
instrumentál	hajzlíkem	hajzlíky

význam

1. (zdrobněle, expresivně) hajzl, zmetek
   • I ty jeden hajzlíku, neunikneš majzlíku!
   • "Hajzlík jste," odpověděl Švejk, dívaje se mu do očí, "pliváte na zem, jako byste byl v elektrice, ve vlaku nebo někde ve veřejné místnosti...