harant
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ɦarant]
dělení[editovat]
- ha-rant
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | harant | haranti / harantové |
genitiv | haranta | harantů |
dativ | harantu / harantovi | harantům |
akuzativ | haranta | haranty |
vokativ | harante | haranti / harantové |
lokál | harantu / harantovi | harantech |
instrumentál | harantem | haranty |
význam[editovat]
- (expresivně, hanlivě) malé dítě
- Zpropadení haranti, nemůžete dát pokoj?[1]
- (archaicky) těkavý člověk[2]
- (archaicky) nespořádaná ženská[2]
synonyma[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ HÁLEK, Vítězslav. Muzikant. Praha : [s.n.], 1859. Dostupné online.
- ↑ 2,0 2,1 KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Praha : J. Kolář / František Šimáček, 1878–1893. Dostupné online. Heslo „Harant“.
- ↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Praha : J. Kolář / František Šimáček, 1878–1893. Dostupné online. Heslo „Halant“.
- ↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Praha : J. Kolář / František Šimáček, 1878–1893. Dostupné online. Heslo „Hažart“.