Přeskočit na obsah
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
harant
|
haranti / harantové
|
| genitiv
|
haranta
|
harantů
|
| dativ
|
harantu / harantovi
|
harantům
|
| akuzativ
|
haranta
|
haranty
|
| vokativ
|
harante
|
haranti / harantové
|
| lokál
|
harantu / harantovi
|
harantech
|
| instrumentál
|
harantem
|
haranty
|
- (expresivně, hanlivě) malé dítě
- Zpropadení haranti, nemůžete dát pokoj?[1]
- (archaicky) těkavý člověk[2]
- (archaicky) nespořádaná ženská[2]
- halant[3], hažart[4]
- ↑ HÁLEK, Vítězslav. Muzikant. Praha : [s.n.], 1859. Dostupné online.
- ↑ 2,0 2,1 KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Praha : J. Kolář / František Šimáček, 1878–1893. Dostupné online. Heslo „Harant“.
- ↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Praha : J. Kolář / František Šimáček, 1878–1893. Dostupné online. Heslo „Halant“.
- ↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Praha : J. Kolář / František Šimáček, 1878–1893. Dostupné online. Heslo „Hažart“.
