heliový
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ɦɛːlɪjɔviː]
dělení[editovat]
- he-lio-vý
přídavné jméno[editovat]
- tvrdé
skloňování[editovat]
| číslo | jednotné | množné | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | heliový | heliový | heliová | heliové | helioví | heliové | heliové | heliová |
| genitiv | heliového | heliového | heliové | heliového | heliových | heliových | heliových | heliových |
| dativ | heliovému | heliovému | heliové | heliovému | heliovým | heliovým | heliovým | heliovým |
| akuzativ | heliového | heliový | heliovou | heliové | heliové | heliové | heliové | heliová |
| vokativ | heliový | heliový | heliová | heliové | helioví | heliové | heliové | heliová |
| lokál | heliovém | heliovém | heliové | heliovém | heliových | heliových | heliových | heliových |
| instrumentál | heliovým | heliovým | heliovou | heliovým | heliovými | heliovými | heliovými | heliovými |
význam[editovat]
- vztahující se k heliu
- Není tedy o chemickém složení mlhovin mnoho známo; Copeland nalezl ve spektru m. Orionovy i čáru heliovou.[1]
poznámky[editovat]
- ↑ Mlhoviny. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1901. s:Ottův slovník naučný/Mlhoviny Díl 17, s. 462.