hic

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɪt͡s]

dělení

• hic

etymologie

Z německého Hitze — „horko, vedro“.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hic	hicy
genitiv	hicu	hiců
dativ	hicu	hicům
akuzativ	hic	hicy
vokativ	hice	hicy
lokál	hicu	hicech
instrumentál	hicem	hicy

význam

1. (hovorově) horko, vedro

překlady

1. horko

   • němčina: Hitze

antonyma

1. kosa, samec

angličtina

výslovnost

• IPA: [hɪk]

homofony

• hick

citoslovce

význam

1. škyt

latina

výslovnost

• IPA: [hik]

zájmeno

skloňování

Zájmeno	singulár	plurál
nominativ	hic	hī
genitiv	huius	hōrum
dativ	huic	hīs
akuzativ	hunc	hōs
ablativ	hōc	hīs

význam

1. tento

související

• haec
• hoc

příslovce

výslovnost

• IPA: [hiːk]

význam

1. zde, tady
   • Hic sunt leones – Zde jsou lvi