Přeskočit na obsah

hláskový

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ɦlaːskɔviː]

dělení

[editovat]
  • hlá-s-ko-vý

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ hláskový hláskový hlásková hláskové hláskoví hláskové hláskové hlásková
genitiv hláskového hláskového hláskové hláskového hláskových hláskových hláskových hláskových
dativ hláskovému hláskovému hláskové hláskovému hláskovým hláskovým hláskovým hláskovým
akuzativ hláskového hláskový hláskovou hláskové hláskové hláskové hláskové hlásková
vokativ hláskový hláskový hlásková hláskové hláskoví hláskové hláskové hlásková
lokál hláskovém hláskovém hláskové hláskovém hláskových hláskových hláskových hláskových
instrumentál hláskovým hláskovým hláskovou hláskovým hláskovými hláskovými hláskovými hláskovými

význam

[editovat]
  1. vztahující se k hlásce
    • Jiní proti němu hlásali, že je mezi obojím shoda čili analogie, že stejné kategorie pojmové (logické) vyjadřují se stejnými tvary hláskovými.[1]

poznámky

[editovat]
  1. Analogie. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1889. s:Ottův slovník naučný/Analogie Díl 2, s. 237–240.