Přeskočit na obsah

hořím

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [hɔr̝iːm]

dělení

[editovat]
  • ho-řím

podstatné jméno

[editovat]

význam

[editovat]
  1. dativ plurálu podstatného jména hoře

sloveso

[editovat]

význam

[editovat]
  1. první osoba singuláru přítomného času slovesa hořet
    • …jsem lampu doléval; však plnou číši její jsem převrh na sebe a v plamenech teď hořím.[1]

poznámky

[editovat]
  1. Otokar Březina: Svítání na západě