hořím

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [hɔr̝iːm]

dělení[editovat]

  • ho-řím

podstatné jméno[editovat]

význam[editovat]

  1. dativ plurálu podstatného jména hoře

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. první osoba singuláru přítomného času slovesa hořet
    • …jsem lampu doléval; však plnou číši její jsem převrh na sebe a v plamenech teď hořím.[1]

poznámky[editovat]

  1. Otokar Březina: Svítání na západě